Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017 mhmp

Zápis ze semináře pořádaného v Silberbachu na téma včasná intervence


Pedagogicko-terapeutická intervence v předškolním věku
(24. - 26. dubna 2012 Silberbach)

Seminář se věnoval problematice včasné intervence u dětí s poruchami autistického spektra.
Hlavními tématy byly:
Vystižení aktuálního stavu rané intervence v Čechách a Německu. Význam rané diagnostiky PAS. Seznámení s výzkumnými projekty v Německu opírající se o behaviorální terapii. Brémský tréninkový program pro rodiče (BET) a Postupimský trénink s rodiči k rané intervenci u dětí s autismem (PEFA). Popis některých metod práce s dětmi s poruchami autistického spektra v raném věku (Behaviorální terapie, Videotrénink Interakcí (VTI), Discrete Trial Format (DTF) - učení metodou oddělených úkolů).



Přednášeli: 

PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D. – psycholog, diagnostik APLA Praha

Mgr. Romana Straussová – metodik rané péče APLA Praha

Bc. Jan Kouřil – vedoucí rané péče APLA Praha

Dr. Ragna Cordes – psycholog, psychoterapeut pro děti a mládež, Institut výzkumu autismu (IFA), Brémy

Hermann Cordes – pedagog, IFA, Brémy

Dr. Helmut Ott, psycholog, Vedoucí projektu, PEFA, Berlín

RANÁ DIAGNOSTIKA PAS (PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D., psycholog APLA Praha)

Kateřina Thorová se ve svém vstupu věnovala rané diagnostice PAS. V přednášce Kateřina Thorová názorně popsala první symptomy autismu, které můžeme pozorovat již ve 12 měsících života dítěte (jedná se například o deficit ve sdílení pozornosti, očním kontaktu, sociální vokalizaci, nápodobě aj.) Dále se věnovala významu včasné diagnostiky, popsala diagnostické a screeningové postupy.  Řešila se zde také otázka spolupráce s pediatry při rozpoznávání prvních příznaků autismu.

KONCEPCE RANÉ PÉČE V ČR (Bc. Jan Kouřil, vedoucí rané péče APLA Praha)

Přednáška Jana Kouřila byla věnovaná koncepci rané péče v ČR a v APLA Praha.

Hlavní problémy rané intervence v ČR:
Nedostatek odborných pracovišť. Nedostatek fundovaných odborníků. Absence intenzivních programů zaměřených na rodiče a děti s PAS, jako jedna z alternativ poskytovaných služeb rodinám dětí s PAS. Nedostatečné znalosti kritérií potřebných pro stanovení včasné diagnózy z řad lékařů, psychologů a psychiatrů.

KONCEPCE RANÉ INTERVENCE U DĚTÍ S PAS V NĚMECKU (Dr. R. Cordes,  H. Cordes)


Raná intervence V Německu se potýká s podobnými problémy jako v ČR. Lékaři, psychologové a psychiatři mají často nedostatečné znalosti kritérií potřebných pro stanovení časné diagnózy. Všeobecná střediska rané intervence nemají žádnou zkušenost s poskytováním podpory dětí s PAS. Přesto intervenci provádí.  Středisek rané péče pro děti s vývojovými poruchami je velmi málo. Specializovaná střediska poskytují terapii dítěti maximálně 1 – 4 hodiny týdně. Střediska poskytující terapii osobám s PAS často pracují až s dětmi ve školním věku. Nedostatek odborníků, kteří by mohli nabídnout behaviorální terapii pro osoby s poruchami autistického spektra a speciální programy pro rodiče. Existují i soukromá střediska, která jsou často velmi vzdálená a drahá.

BRÉMSKÝ TRÉNINKOVÝ PROGRAM PRO RODIČE (BET) (  Dr. R. Cordes,  H. Cordes)

Dr. R. Cordes a  H. Cordes na tomto semináři představili celou koncepci programu BET. Během jednotlivých workshopů ukázali dílčí metody práce s dětmi, konkrétní nácviky, rozbory videoukázek.  Autory koncepce Brémského tréninkového programu pro rodiče jsou právě H. a R. Cordesovi. Program vznikl v roce 2002 a v roce 2003 byl poprvé nabídnut rodinám. BET byl vyvinut z úspěšných projektů zaměřených na ranou terapii, která byla realizována zejména v USA a Anglii.

Cílem programu BET je vyškolit rodiče takovým způsobem, aby byli schopni využívat pokud možno samostatně efektivní prvky intervence založené na metodě behaviorální terapie. Vědecké zázemí zajišťuje Institut Hanse E. Kehrera pro výzkum autismu - IFA. (www.ifa-bremen.de). Tento projekt je financován z velké části samotnými rodiči, stále častěji se však na jejich financování podílejí orgány sociální péče v Německu. Základem programu je práce s dítětem podle metody behaviorální terapie. Kromě  ABA, ze které vychází především se též opírají o metody TEACCH a PECS. Chování, které si má dítě osvojit, je rozvrženo do malých, přesně definovaných učebních kroků. Učební proces probíhá v krátkých učebních oddílech, které se opakují několikrát za den. Pro každé dítě jsou přesně stanoveny účinné pobídky, cílené formy podpory a motivující odměny.
Využívá se  videotréninku interakcí.

Jak to vypadá v praxi:
Jde o velmi intenzivní trénink, během kterého se střídají vzdělávací semináře pro rodiče a trénink dovedností dětí v domácím prostředí. Program intervence zahrnuje 30 hodin týdně práce s dítětem a rodiči v domácím prostředí (1:1). Na jeho realizaci se podílí tým lidí, který je tvořen odborníky, asistenty a rodinnými příslušníky. Asistenti (koterapeuté) jsou vybíráni z řad studentů, kteří jsou též intenzivně proškoleni. Celková délka trvání programu je 6 měsíců. Rodičům poskytuje pomoc 3-4 koterapeuté (každý 5-6 hodin týdně).

Struktura programu BET

Program se aplikuje v těchto oblastech:

Chování při učení a při práci

Napodobování

Interakce

Komunikace/jazyk

Vnímání

Motorika

Samostatnost

Předškolní dovednosti

Problematické chování

Pozn. APLA, P.Jůnová: Výhodu v tomto programu vidím zejména v tom, že klíčovou roli při práci s dítětem zde přebírá rodič, který zažívá mnohdy první úspěšné interakce s dítětem. Rodiče, kteří byli zařazeni do tohoto programu, si pochvalují pomoc koterapeutů, kteří pracují několik hodin denně s jejich dítětem.  Rodiče se v tomto čase mohou věnovat sourozencům, sami sobě, mohou chodit do zaměstnání. Nevýhodu vidím v malém počtu rodin, které tímto programem mohou být ošetřeni ať už vzhledem k časové, finanční či personální náročnosti. Dle mého názoru může být tato metoda úspěšná především u dětí s PAS s mírnější symptomatikou a s lehčím stupněm mentálního handicapu.  Na videoukázkách, které nám byly puštěny během semináře, byly děti s lehkou formou autismu, byly to děti spolupracující, schopné imitace a kooperace.  Je také otázkou, zda je takto intenzivní program o tolik efektivnější a má  trvalejší charakter nežli postupný nácvik dovedností vycházející z metod strukturovaného učení.

Co nás dále zaujalo je, jaký důraz dávají zpočátku programu na nácviky imitace a porozumění řeči. Překvapivý pro nás byl též postoj k vizualizaci – zmiňovali, že obrázky zpočátku nedávají. Použijí je až u dětí, kde nejsou bez vizualizace úspěšní. My vycházíme z toho, že vizuální vnímání patří k silným stránkám dětí s PAS, proto se tyto schopnosti snažíme co nejvíc využít ke kompenzaci jejich deficitů.

POSTUPIMSKÝ TRÉNINK S RODIČI K RANÉ INTERVENCI U DĚTÍ S AUTISMEM (PEFA)

Na semináři tento program prezentoval jeden z jeho hlavních realizátorů, psycholog Dr. Helmut Ott.
Projekt PEFA byl zahájen v roce 2008, trval tři roky. Celkem se ho zúčastnilo 12 rodin s dětmi s autismem ve věku 2 až 5 let (V každém roce čtyři rodiny). Pro rodiče bezplatný. Cílem tohoto programu bylo, stejně jako u BET, poskytnout rodičům návod, jak mohou své dítě pomocí metod behaviorální terapie samostatně podporovat. Rodiče dostanou přesný návod, jak s dítětem pracovat podle zásad Aplikované behaviorální analýzy chování - ABA. Rodina spolupracuje s tzv. rodinným týmem (speciální pedagog – šéftrenér, trenér (student), a pozorovatel chování (student).  S dítětem se pracuje 20 hodin týdně - 10 hodin podrobná instruktáž (rodinný tým), deset hodin v týdnu realizují rodiče samostatně se svými dětmi učební programy. Účinnost tréninku byla evaluována porovnáním s kontrolní skupinou. (Jako kontrolní skupina sloužila skupina dětí a rodičů, čekající na další „kolo“ internace). Výsledky v porovnání experimentální skupiny a kontrolní skupiny ukázaly v prvním roce projektu zřetelné zlepšení jazykových, motorických a přizpůsobivých schopností dětí. Od roku 2011 je realizován následný projekt s nabídkou podpory včetně následné péče.

VYUŽITÍ TRÉNINKU INTERAKCÍ V RANÉ TERAPII U DĚTÍ  PAS – (Mgr. Romana Straussová, APLA Praha)

Romana Straussová ve své přednášce o využití metod VTI v rané terapii mluvila o principech kontaktu na verbální i nonverbální úrovni. Ukázala na důležitost podmínek úspěšné komunikace s dítětem s PAS. Podle Romany je důležité upravit tempo řeči, držet se principu TADY a TEĎ (pojmenovávání toho co dělám, co dělá dítě, co vidím, co cítím, co cítí dítě). Dále je důležité přijímat iniciativu dítěte v komunikaci. Ve svém příspěvku se také zabývala oblastmi v komunikaci, ve kterých děti s PAS selhávají. Během svého příspěvku pouštěla Romana videoukázky VTI v praxi.

Zpracovala: Petra Jůnová, poradce rané péče APLA Praha a speciální pedagog

 
Share on Myspace