Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017 mhmp

Vyjádření APLA k metodě facilitované komunikace v reakci na otevřený dopis J. Sinecké.

V reakci na otevřený dopis (ke stažení ve formátu pdf zde)  týkající se používání metody facilitované komunikace, který nám a dalším institucím a rodičům dětí s PAS  zaslala dne 1.5.012 Jitka Nelb Sinecká, Ph. D., uveřejňujeme odpověď metodického střediska APLA, kterou zpracovala paní dr. Kateřina Thorová, Ph.D.

Dobrý den paní Sinecká,
odborným úkolem APLA je identifikovat terapie, které vycházejí z ověřených metod a jsou schopné prokázat svou účinnost. Z nich vycházíme v naší práci s dětmi a učíme je používat i rodiče. Existují desítky terapií, které rodičům dětem s autismem slibují nepodložené výsledky, metoda facilitované komunikace k nim patří.

Součástí standardů práce poradenských pracovníků APLA je rodiče informovat o efektivitě metod nebo jejich možných negativních účincích na dítě, zejména pokud se dítě horší v chování nebo se u něj objevuje enuréza jako je tomu u dítěte ve Vámi uvedeném případě. Ve Vašich tvrzeních určených k diskusi, které nám adresujete, je příliš mnoho rozporuplných informací: 

  • Schopnost rozeznávat číslice nebo písmena je relativně častá u dětí s autismem i mentální retardací a bývá součástí tzv. hyperlektického syndromu, kdy dítě čte a zároveň má mentální retardaci. Od čtenářských schopností se hyperlektický syndrom liší tím, že dítě sice písmena rozeznává, někdy i plynule čte, ale nerozumí obsahu.
  • U poruch autistického spektra nespočívá handicap pouze v neschopnosti se vyjádřit nebo dyspraxii, ale narušena je zejména celková schopnost komunikace a sociální interakce. To jsou podstatné jádrové deficity osob s autismem. K tomu, aby dítě psalo ve smysluplných větách, potřebuje zvládat řeč na všech vývojových rovinách, včetně složky sémantické a syntaktické. K osvojení těchto dovedností lidem s PAS pouhá fyzická opora řešící dyspraxii nepomůže.
  • Testování schopností a vyhodnocování úrovně mentálních schopností rozhodně v APLA neprobíhá tak, jak uvádíte. Nevzpomínám si, že byste u nás byla na stáži a měla přímou zkušenost s tím, že diagnózu mentální retardace udílíme na základě zjištění, že dítě neukazuje na obrázek apod. Je to naprosto zkreslený pohled.
  • Schopnost diagnostikovat autismus a mentální retardaci je úkolem, který zvládá pouze odborník mající k tomu patřičné vzdělání a pracovní zkušenosti. Na takové závěry rodič odborníkem není. Rodiče jsou pro odborníka partnerem v diagnostickém procesu, jistě znají svoje dítě lépe, ale objektivní závěr může opravdu stanovit pouze odborník. Proto také rodiče vyhledali jeho služby. Kdyby tomu bylo jinak, všechny odbornosti by zcela zanikly, nepotřebovali bychom například porodníky, protože porod stejně jako vývoj dítěte jsou přirozené procesy. V průběhu porodu stejně jako ve vývoji dítěte mohou ale nastat nestandardní situace, které vyžadují diagnostické rozhodnutí a odborný zásah, které rodička nebo rodič prostě udělat sami nedokážou.
  • Spojení autismu a mentální retardace uvádí veškerá vědecká odborná literatura o autismu, tedy i anglická. Zpochybňování tohoto faktu je naprosto nepodloženým dojmologickým tvrzením. Samozřejmě existují i jedinci s PAS bez postižení intelektových schopností a tvoří přes polovinu našich klientů.  Každopádně komorbidita autismu a mentální retardace je častá (Kraijer, 2006; APA, 2000; Ghaziuddin, 2000).
  • Napadáte odbornost našich pracovníků tím, že zmiňujete jejich zaostávající znalosti, tím že studovali před 10, 20 lety. Mohu vás upozornit, že všichni zaměstnanci si vzdělání průběžně doplňují, zástupci APLA se účastní pravidelně nejdůležitějších mezinárodních vědeckých konferencí, které shrnují nové poznatky z oboru. Publikují a orientují se v nové odborné literatuře, kterou do APLA každoročně objednáváme.
  • Ptáte se, proč je důležité znát mentální schopnosti dítěte. Je to proto, aby rodiče a pedagogové, kteří s dítětem pracují na rozvoji jeho schopností a dovedností, věděli, v čem spočívají silné a slabé stránky dítěte, dokázali vhodně sestavit individuální plán intervence, podávali dítěti smysluplně informace, dítě nepodceňovali nebo naopak přetěžováním nezneurotizovali. Přístup přiměřený schopnostem pomáhá rozvíjet zdravé sebepojetí.
  • Facilitovaná komunikace je na základě opakovaných výzkumů vědci od 90. let považována za metodu neschopnou deklarovat svoji účinnost (např. APA, 1994[1]; Green, 1994; Jacobson, 2005) a ignorující jakékoliv vědecké důkazy (Mostert, 2010). Analýza různých forem terapie poruch komunikace označila facilitovanou komunikaci za metodu pseudovědeckou, na škále pseudovědeckosti splnila 8 bodů z 10 (Finn, 2005).  Celkově se objevilo pouze pár výzkumů dokazujících účinnost metody, které byly všechny kritizovány za autorský bias (spojení se Syrakuskou univerzitou nebo FC terapií), a zhruba 30 studií dokazujících její neúčinnost.  Před užíváním facilitované komunikace jako terapie varovaly všechny významné vědecké instituce[2]. Syrakuská univerzita, kde jste studovala, je opakovaně kritizována za podporu facilitované terapie[3] kvůli neplnění standardů vědeckosti a vzdělávání nové generace odborníků, kteří nerespektují psychologický a pedagogický výzkum, což je v ostrém rozporu s univerzitním vzděláním.  Kritizovaný hlavní propagátor facilitované komunikace Douglas Biklen na univerzitě  zastává funkci děkana, což je terčem veřejné  kritiky komunity speciálních pedagogů[4].

Paní Sinecká, nemáme radost z toho, že je v ČR propagována další nevědecká metoda, která uvádí rodiče dětí s autismem ve zmatek a líbivými proklamacemi o mentální zdatnosti jejich dětí odsouvá přijetí náročné a bolestné reality. Výsledkem jsou zmatení rodiče a odklánění výchovné a vzdělávací energie neefektivním směrem. Součástí identity organizace APLA je propagace přístupů, které jsou vědecky podložené, APLA pomáhá rodičům, kteří stojí o to zorientovat se v dané problematice, je to součástí její poradenské práce. Proto zcela podporuji rozhodnutí kolegyně informovat rodiče o neefektivnosti metody. Informaci, že facilitovaná komunikace je metodou pro dítě nevhodnou, nepovažuji navíc ani ze ostrý a velmi kategoricky pronesený odsudek.

Společnou řeč můžeme najít pouze ve chvíli, kdy budeme náš dialog stavět na pilířích odborného vědeckého myšlení a nikoliv holistických pseudovědeckých a parapsychologických proklamacích.

S pozdravem za APLA PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D, ředitelka metodického střediska APLA

Finn, P. (2005). Science and Pseudoscience in Communication Disorders: Criteria and Applications American Journal of Speech-Language Pathology, 14 (3), 172-186 DOI:10.1044/1058-0360(2005/018)

Green, G. (1994). Facilitated communication: Mental miracle or sleight of hand? Skeptic, 2, 68-76.

Mostert, M. (2010). Facilitated Communication and Its Legitimacy—Twenty-First Century Developments. Exceptionality, 18(1), 31-41. Retrieved from E-Journals database.

Jacobson J.W., Foxx R.M., Mulick J.A. , Facilitated Communication: The Ultimate Fad Treatment, 2005

[1] http://www.apa.org/divisions/div33/fcpolicy.html

 

[2] The American Psychological Association, American Psychiatric Association, American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, American Association on Mental Retardation, American Speech-Language-Hearing Association, Association for Behavior Analysis, American Academy of Pediatrics, New York State Department of Health have all gone on record advising against the use of FC. Furthermore, the Commission for Scientific Medicine and Mental Health has expressed its criticism of Professor Biklen’s appointment, with which we concur.

[3] http://www.dailyorange.com/2.8657/university-biklen-dodge-criticism-1.1241052#.T6YpKehzrlI

[4] http://spedpro.org/2005/10/31/dismay-over-syracuse-appointment-of-dean/

 
 
Share on Myspace