Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017

V Hajnicích vzniklo nové bydlení pro lidi s autismem
Napsal uživatel 5plus2, Trutnovsko   
Neděle, 23 Březen 2014 16:47

21. března 2014

HAJNICE Permanentní agrese, násilí vůči druhým, sebepoškozování. Takové jsou typické projevy agresivního autismu, diagnózy, která je noční můrou pro rodiče i české ústavy. Barevné domky Hajnice na Trutnovsku ale dokazují, že i problémy těchto lidí se dají řešit. Vsadili na specifickou domácnost, která je zcela přizpůsobená potřebám klientů.
 
Honza je v současnosti jedním ze dvou obyvatel Bílého domku.

Honza je v současnosti jedním ze dvou obyvatel Bílého domku. | foto: Miloš Šálek

Martin a Honza, současní obyvatelé Bílého domku, mají mentální retardací, autismus se souběžným problémovým a agresivním chováním. Jedná se o nehorší formu autistických poruch vůbec.

"Jejich kariéra byla taková, že putovali mezi rodinou a psychiatrickou léčebnou. Nikde je nechtěli brát, protože jejich agrese byla opravdu velká. Chtěli jsme jejich situaci řešit," říká Josef Kříž, manažer kvality sociálních služeb v Barevných domcích.

Organizace, věnující se péči o lidi s mentálním postižením, měla do té doby zkušenosti jen s lidmi s "běžným" autismem. Ti jsou, jak potvrzuje Josef Kříž, prakticky na každém oddělení.

Výsledky se dostavily okamžitě

V roce 2011 proto vzniklo nové a na české poměry poměrně unikátní pracoviště - Bílý domek. Jedná se o domácnost se dvěma byty, která je součástí hajnického areálu. Jejich obyvatelé jsou pod čtyřiadvacetihodinovým dohledem asistenta. Brzy se ukázalo, že experiment funguje.

"Problémové chování se snížilo na minimum, prakticky už neřešíme žádné potíže. Ukázalo se, že prostředí má na jejich chování zásadní vliv. Hlavní ideou je upravit prostředí přáním a potřebám klienta, ne naopak," prozrazuje manažer.

Přestože je tento model poměrně snadno přenositelný, v Čechách je takových pracovišť minimum. Jedním z důvodů je obrovská finanční náročnost. Provoz Bílého domku vyjde ročně na zhruba tři miliony korun. Ve směnách se zde střídá celkem pět asistentů.

Kam s nimi?

Podle odborníků je u nás specializovaných zařízení pro lidi s autismem a agresivním chováním naprostý nedostatek. "Spočítali bychom je na prstech jedné ruky. Ostatní zařízení buď lidi s autismem v souběhu s problémovým chováním většinou vůbec nepřijímají nebo je sice přijmou, ale poté velmi krizově a často i nevhodně řeší jejich problematické soužití s ostatními klienty," vysvětluje Hynek Jůn, předseda občanského sdružení APLA Praha, které se zaměřuje na poskytování služeb lidem s autismem v Praze a středních Čechách.

Problém je také v tom, že dnes ani nikdo pořádně neví, kolik lidí s tímto postižením u nás žije. Žádný podrobný sociologický výzkum neexistuje.

"Pokud vezmeme čísla ze zahraničí a budeme logicky očekávat, že skupiny budou na určitý počet obyvatel početně přibližně stejné, tak se dostáváme k závěru, že v České republice na deset milionů obyvatel připadá přibližně 4500 lidí se souběhem mentálního handicapu a problémového chování," říká Hynek Jůn.

Několik stovek

To jsou přibližně tři procenta z celkové populace lidí s mentálním handicapem.

"Nedá se tedy vůbec říct, že lidé s mentálním handicapem se chovají jako skupina problémově. Podobný poměr je i u autismu, ve skupině lidí s autismem se problémově chová pouze menšina. Přesto se zde budeme bavit asi o několika stovkách lidí s autismem a s výskytem problémového chování," dodává Jůn.

Autor Tomáš Plecháč

Článek vyšel V 5plus2, Trutnovsko

 

 
Share on Myspace