Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017

Jaký máte názor na vzdělávání dětí s autismem v alternativních školách typu Montessori?

Jaký máte názor na vzdělávání dětí s autismem v alternativních školách - jiných než běžných - myslím tím program „Montessori škola, Waldorfská škola.“ Myslíte si, že vzdělávání v těchto trochu odlišných školách je pro tyto děti vhodné?

Obecně se pro děti s PAS  alternativní školy příliš nedoporučují  z důvodu obtížnější realizace dodržování doporučovaných pravidel při vzdělávání dětí s PAS. (Jako je např. potřeba větší míry struktury prostředí a činností, předvídatelnost a pravidelnost denních činností, které jim dodávají jistotu). Neznámé a nečekané události je mohou stresovat, což může vést k úzkosti, problémovému chování nebo k výpadkům ve fungování. Klasická forma výuky je schopna tato doporučení lépe zakomponovat do své výuky.  Alternativní školy jsou většinou založeny na větší volnosti a větší míře uplatnění individuality dítěte.  Žáci tedy mají v mnohém širší hranice, ve kterých se kvůli autismu obtížně  vyznávají, protože mají  potíže s rozvržením činností, posloupností úkolů a s koncepčností při rozhodování. Alternativní školy také kladou větší důraz na týmovou práci žáků, což děti s PAS zejména na prvním stupni velmi obtížně zvládají.  Děti s PAS obvykle mají problém se zapojením do skupinových činností, proto je třeba počítat s chybějícím smyslem pro společnou činnost. V případě skupinové činnosti by vždy mělo být zapojení  dítěti pouze nabídnuto, nemělo by však do něj být nuceno. Dalším problémem mohou být tzv. "ranní kruhy", kde všechny děti sedí v kole a povídají si o svých zážitcích či přáních. Děti s PAS  takové příběhy většinou nezajímají, ztrácí velmi rychle pozornost a může se objevit  problémové chování.  Většina těchto dětí  také sama nechce ( leckdy ani neumí) vyprávět.  Více se také v alternativních školách bojuje s udržením kázně ve třídě.

Výše popsané odůvodnění  ale nelze zcela paušalizovat. Vždy při doporučování konkrétní školy je třeba, abych dobře poznala dítě a jeho skutečná omezení. Mám například zkušenost s chlapcem, který navštěvuje čtvrtým rokem Montessori školu a při náhledu ve výuce jsem byla s formou výuky velmi spokojena.

Žák měl před sebou týdenní plán obsahu učiva v jednotlivých předmětech( dodržena předvídatelnost), byl-li unaven, měl možnost  časově vymezené přestávky a potom si s paní učitelkou vybrali práci z jiného předmětu.  Bylo mu tedy umožněno častější střídání činností během jedné vyučovací hodiny, což děti s PAS kromě odpočinku  také  potřebují. Paní učitelka měla více času na individuální práci a dovysvětlení  látky než v klasické třídě. Frontální výuka byla kratší než v běžné škole. Někdy totiž  děti s PAS obtížně sledují dlouhou frontální  výuku, jsou nesoustředěné, unikají myšlenkami jinam, rychleji se unaví. Ve třídě alternativních škol také bývá menší počet žáků, což je jejich výhoda. Je pravda, že v tomto případě jde o chlapce bez zásadního problémového chování, tudíž se lépe přizpůsobuje kladeným požadavkům než dítě s poruchou chování. Žák s výraznou poruchou chování má ale často problémy i v klasické škole. Záleží na tom,  nakolik je škola ochotná takové dítě akceptovat a podporovat ho.

Vždy je třeba postupovat individuálně při výběru vhodné školy, je nutné  se ještě před nástupem do školy seznámit se stylem výuky v konkrétní  škole a hlavně s osobností budoucí třídní učitelky.

Mgr. Lenka Michalíková,speciální pedagog APLA Praha

 
Share on Myspace