Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017

Jak citlivě připravit dítě na možnost úmrtí blízké osoby?

Můžete mi poradit, jak citlivě připravit dítěte na možnost úmrtí blízké osoby? Naše babička, kterou má Honza moc rád, je ve vážném zdravotním stavu a doktoři nedávají moc nadějí. Je vhodné ho brát na pohřeb? Ještě nikdy v takové situaci nebyl.

 

Stejně jako my všichni si i  Honzík musí zvyknout na fakt, ze jsme smrtelní a umíráme. Děti  si obvykle první zvykají na fakt, ze umírají staří lidé, je to tak přirozené. U ostatních a jich samých je spíš ubezpečujeme, ze je ještě spousta času, a že musí na světě ještě mnohé stihnout. Některé děti si vytvoří obranné mechanismy, které není zapotřebí nějak vehementně vyvracet (vynaleznou lék, nikdy neumřu). Prarodiče jsou obvykle první, na kterých se děti učí, co smrt znamená a je to tak přirozené. Takže zastírat by to nebylo dobře ani u dětí s handicapem.

 

Děti s PAS by měly být na takové situace v rámci terapií nebo domácích rozhovorů připraveny (umírají staří a nemocní lidé). Rozhodnutí o účasti na pohřbu bych nechala na Honzovi. Pokud se rozhodne, ze chce na pohřeb jít, měl by tam s ním být někdo, kdo ho bez problému odvede, pokud by se nudil, choval nevhodně, nebo by to pro něj bylo emočně nezvladatelné.
V péči máme chlapce, kterému v nedávné době zemřel dědeček. Chlapci bylo v té době osm let. Poté, co se dozvěděl, že děda, kterého měl velmi rád, zemřel, hodně plakal. Chtěl mu jít na pohřeb, ale konzervativní rodina s tím nesouhlasila. Měli obavy, že by se během pohřbu nevhodně choval a  rušil tak pietu obřadu.

Fakt, že byl  takto „vykázán“ z rodinného kruhu svým rodičům dodnes vyčítá a nezbývá, než s ním souhlasit. I přes svůj nízký věk a  určité  nestandardní chování plynoucí z autismu  měl právo se rozloučit, i kdyby měl být obřadu účasten jen pár minut.

Kateřina Thorová, psycholog APLA Praha

pdfprop-libcice3_Layout_1.pdf

 
Share on Myspace