Přihlásit se
Registrace - Login

DMS banner 21.03.2017

Porozumet autismu 2017 mhmp

Cesta k diagnóze: autismus
Napsal uživatel Autor: Veronika Šporclová | Datum: 6.11.2013 | Vydání: 9/2013   
Sobota, 22 Březen 2014 18:40

Mít zdravé dítě je přání všech rodičů, bohužel ne vždy se toto jejich přání splní. Rodiče mají představy o svém rodičovství, o tom, jak budou dítě vychovávat, často mají také určitá očekávání. Vývoj dětí s autismem bývá atypický.

Poruchy autistického spektra (dále jen PAS) patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu určitých mozkových funkcí, která způsobí, že lidé s PAS nedokážou správným způsobem vyhodnocovat informace přicházející zvnějšku. Duševní vývoj dítěte je narušen v oblasti verbální i neverbální komunikace, sociální interakce a představivosti. Prevalence PAS je dle nejnovějších vědeckých studií 0,9 %. Ročně je v APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem) diagnostikováno okolo tří set lidí. Naprostá většina rodičů a dospělých referuje diagnózu jako velmi přínosnou a nutnou informaci.

 

 

Nejčastější příznaky

V raném věku si rodiče většinou jako první povšimnou nápadností v oblasti komunikace – opožděný vývoj řeči, stagnace či regres v řečovém vývoji (dítě přestalo používat slůvka, která znalo), dítě nemá zájem o komunikaci s ostatními a nesnaží se sdělovat své potřeby neverbálně; opakování slov nebo frází po druhých; akcelerovaný řečový vývoj; formální, pedantické vyjadřování; omezená neverbální komunikace (méně frekventovaný, krátkodobý oční kontakt; dítě neukazuje pro vyjádření přání nebo pro sdílení zájmu; nepoužívá gesta). V oblasti sociální interakce rodiče znepokojuje menší zájem dítěte o společnou hru; nápadná samostatnost dítěte; obtížná výchovná usměrnitelnost; problémy v kontaktu s dětmi a cizími lidmi; nerespektování sociálních norem, sociálně nevhodné chování. Nápadnosti popisované v oblasti hry – stereotypní činnosti, u kterých dítě vydrží dlouhou dobu (např. řazení předmětů, stereotypní manipulace, pozorování pohybu předmětů); nefunkční hra s hračkami, fascinace určitými předměty; úzce specifické, encyklopedické zájmy a vynikající znalosti z určité oblasti.

Jak vnímá jinakost okolí

Pro dítě, které se v okolním světě obtížně orientuje, je velmi frustrující, že nedokáže vyjádřit své potřeby a svá přání, že se nedokáže začlenit mezi ostatní. Některé děti reagují afektivními rapty, agresivním chováním, jiné jsou pasivní, straní se a snaží se obsloužit samy, uchylují se k rituálům a stereotypním činnostem, které jim zajišťují předvídatelnost, neměnnost a jistotu. Pro okolí, které nezná příčinu chování dítěte, ale pozoruje pouze vnější projevy (afekty, vzdor, výchovnou nezvladatelnost, nadměrnou pasivitu, rituály, stereotypie, atp.), je toto jednání obtížně pochopitelné. Děti bývají považovány za rozmazlené, rodiče jsou osočováni z nezvládnuté a nedůsledné výchovy. Leckdy bývá pro rodiče prvním impulzem pro vyhledání odborné pomoci bezradnost, když veškeré jejich výchovné působení a snažení nevede ke zlepšení. Někdy naopak dobře míněné rady ze strany okolí vedou ke zhoršení situace a u rodičů k nárůstu frustrace a pocitu beznaděje. Rodiče se ocitají ve fázi nejistoty – vědí, že jejich dítě se v porovnání s ostatními vrstevníky projevuje jinak, ale neznají příčinu jeho obtíží, a proto hledají různé informace (na internetu, u odborníků, příbuzných, známých). Tato nejistota často vede ke zvýšení stresu, který může mít negativní dopad na celou rodinu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 9/2013 nebo v On-line archivu.

 

 
Share on Myspace